Pěstování na stejném místě mnohdy vede ke vzniku půdní únavy a tím k neúspěšnému pěstování právě díky deficitu některých prvků. Deformace a nevzhledné skvrny na plodech jsou toho důkazem. Právě plodová zelenina, ať již papriky nebo chilli papričky, jsou plodiny poměrně náročné na dostatek vápníku v půdě. Na nedostatek reagují vznikem velmi nápadných nekróz květního konce plodů, kdy při následné a rychlé infekci plísněmi a houbami dojde k totálnímu znehodnocení mnohdy pěkných plodů.

Výborným řešením je aplikace dusíkatého vápna, které má i dezinfekční účinky. Na dobře zrytý záhon se provede aplikace rozhozem a pak následuje zapravení vápna do půdy s následným zalitím a zakrytím takto ošetřených záhonů igelitovou fólií na dobu 2-4 týdnů. Pak můžeme začít z výsevem či výsadbou rostlin.


Dusíkaté vápno je víceúčelové pozvolně působící granulované dusíkato-vápenaté hnojivo vhodné zejména k pěstování košťálovin, ale i plodové a jiné zeleniny. Dusíkaté vápno je barvy tmavě šedé až černé s výrazným zápachem po karbidu. Působením vzdušné půdní vlhkosti se samovolně rozkládá. Základní hnojení (nad 50 g/m2) 2 až 3 týdny před setím či výsadbou, kdy dusíkaté vápno rozhodíme na plochu a zapravíme.

Po aplikaci dusíkatého vápna je třeba 3 týdny počkat, než začneme do půdy vysévat!

Dusíkaté vápno obsahuje přibližně 2O % N a asi 5O % CaO. Při aplikaci pozitivně působí na půdní úrodnost. V půdě se rozkládá na kyanamid a vápno. Vzniklý kyanamid působí v půdě fungicidně, insekticidně, herbicidně a repelentně. Dusíkaté vápno se při katalytickém procesu včetně mikrobiálního rozkladu v půdě přemění na močovinu, která se dále transformuje na čpavkový a nitrátový dusík. Rychlost je závislá na půdní vlhkosti a teplotě. Při tomto procesu, který trvá přibližně dva týdny, dochází k ničení plevelných semen v půdě, klíčících plevelů, slimáků včetně jejich vajíček a původců houbových chorob kořenů a stébel.

Postupně po dobu 7 – 10 týdnů se rovnoměrně uvolňuje dusík v přijatelné formě pro rostliny. Pro rostliny se zvyšuje dostupnost vápníku, což se příznivě projeví likvidací plísní a zlepší se skladovatelnost sklizených produktů.

Při použití v kompostech se urychluje jejich zrání a odstraní se jejich zápach a hmyz.

Dusíkaté vápno má další výbornou vlastnost – výrazně ničí vajíčka slimáků. Ty nyní nevidíme, ale jsou dobře ukryta v nejedné prohlubni v půdě nebo v porostech, třeba po okraji pozemků. Dusíkaté vápno proto můžeme nasypat i do míst, kde roste nějaký plevelný porost, po okraji zahrady, kolem hromady kamení apod. Pozor ale, nepatří do míst, kde je zdroj pitné vody!

Na podzim půdu ryjeme, aby přes zimu nabrala maximum dostupné vláhy, rozpadly se hroudy. V tuto dobu se také od nepaměti doplňovala organická hnojiva – tenkrát to byl přímo chlévský hnůj. Dnes jej samozřejmě můžeme zapravit také, ale mnozí jej nemají a tak využijí možnost použít hnůj granulovaný. Je tradičním zdrojem půdních živin, bohatým zdrojem mikroorganismů a růstových látek a přispívá k tvorbě humusové složky půdy. Právě přes zimu se může dobře rozložit a zjara budou mít rostliny již vše potřebné k dispozici. Na těžších půdách ho zapravujeme do menší hloubky (pro správný rozklad potřebuje dostatečný přísun vzduchu, který zde schází) na lehčích naopak hlouběji. Kromě hnoje zapravujeme také další organická hnojiva, jako je rohovina a kostní moučka, jsou přírodními zdroji fosforu, který je dalším nezbytným prvkem, ale mají v sobě i širokou paletu mikroprvků. Opět pro rozklad potřebují delší čas. Kompost zarýváme jak do půdy, tak jej můžeme použít jako posyp svrchu na zazimované rostliny nebo rozprostřít na trávník.

Mezi hlavní výhody použití dusíkatého vápna patří:

  • likvidace vajíček slimáků (snížení až o 90 %)
  • dodání vápníku a dusíku, který rostliny potřebují (hlavně plodová zelenina, kde při deficitu vápníku dochází k hnědé skvrnitosti)
  • likvidace všech klíčících semen plevelů a klíčících plevelů
  • účinná likvidace bakterií a  spor původců houbových chorob  kořenů a stébel rostlin, odstraňuje problémy s výskytem nádorovitosti košťálovin